Městská část Brno | Bohunice

Na plese potká Romeo krásnou dívku, která je rovněž jak na potvoru, oděna v bohunickém kroji. Ale pozor! Stejný to nápad měla dcera Kapůletů!  Romeo to však nevěděl a na nic nečekal a zamiloval se do ní. Oba se pochvíli nesmělého tance sejdou venku, v bráně bohunického vinohradu, kde obecním vinohradníkem jsem já. Proto vám to taky mohu všechno povyprávět. A v té bráně zjistí, kdo je kdo…

Julie: Ach Romeo, pročpak jsi Romeo? Proč jsi Monték? Zapři otce, zřekni se jména…

Romeo: A Romeo na to. Júlie proč jsi Julča Kapůletová! Zapři matku svou a celé příbuzenstvo!…

V tom se ozval hlas paní matinky Kapůletové: Júlie domů!

Julie: Ach Romeo, já už musím, matka volá! Jdi také, jinak budeš bit!

Romeo: Sejdeme se u nás v rodinné hrobce! Tiše ještě stačí Romeo zavolat na odcházející milou.

Monték jest osamocen. Domů se mu však nechce. A tak si tak teskní a hloubá:

Romeo: Leč budu vyhnán! Co mi platna moudrost, když nedovede Julii udělat, vévodův ortel zrušit, přenést město? Čert vezmi moudrost! Neříkej mi nic!...

Naštěstí měl u sebe láhev červeného z obchodního řetězce, vypije ji a usne tak, že se neprobudí!

Mezi tím v noci pršelo a blejskalo a Julii se stejskalo. Otevřela okénko a hup, utíkala za milým do místa schůzky, tedy jejich rodinné hrobky. Odsunula kámen a v rukou bezvládného milého spatřila prázdnou láhev. Přečetla si etiketu… …a zjistila, že je to v podstatě jed!

Julie: Nevlídník! Vypil vše, ani laskavé krapky  nezůstavil, bych mohla za ním jít? Políbím ústa jeho, dost možná snad, že na nich ještě trocha jedu visí, aby mne také k smrti posilnil! A hle dýka. Blahá dýko!  Chopí se Romeovy dýky. Zde pošva já tvá! Probodne se. Zde rezavěj, ať umru. A umře.

Poučení z toho mějme na Montéky a Kapůlety se nedělme. A dobré víno pijme…

Ing. Miloš Vrážel, starosta;

https://www.facebook.com/BohuniceZPohleduStarosty