Městská část Brno | Bohunice

Statutární město Brno

Vyhledávání

Bohunické vinohradnictví

Celkový pohled

Víno je nejušlechtilejší nápoj, který člověk dokáže pomocí přírody vyrobit a provází lidstvo po celé jeho kulturní dějiny. Symbolizuje pohodu, veselí, dává jiskru a inspiraci.
Není mnoho obcí, v jejichž znaku se objevuje vinný motiv. Bohunice ho mají. Můžeme na něj být právem pyšní.

První písemná zpráva o vinicích v okolí Brna pochází z roku 1228, ale mnozí měšťané je vlastnili již před vznikem města. Například v roce 1365 vlastnilo vinice 314 brněnských měšťanů. Pro pěstování vína sloužila jižní strana Špilberku. Malá část vinic byla na předměstích Brna v Žabovřeskách, Králově Poli, Obřanech, Židenicích, Černovicích, na Starém Brně a také v Bohunicích, které patřily od roku 1376 pod svatopetrskou kapitulu. Ta zde vinohrady vlastnila, obhospodařovala (sama i její poddaní) nebo pronajímala za desátek úrody.

Vinice se v katastru Bohunice nacházely na kopci Vošpihlu a v Loterberku (označení na starých mapách je Rotherberg). To je dnes území za ulicí Jihlavskou směrem k Červenému kopci. Samostatnou kapitolou, úzce související s pěstováním vína, je horenské právo, zvláštní právní nařízení obsahující vše, co se týkalo vinohradnictví, včetně předpisů pořádkového a trestního řádu. Bohunice je obdržely od probošta svatopetrské kapituly v roce 1536.

Třicetiletá válka však přinesla velký útlum v pěstování vína. Zpustošení Bohunic Švédy v roce 1645 a následné pozvolné osídlování znamenalo zmenšení výměry vinic na třetinu. Bývalé vinohrady se osívaly obilím na výrobu piva (pivo se vařilo i v Bohunicích) nebo se pronajímaly k různým účelům i přespolním, popřípadě se využívaly na pastviny. Svatopetrská kapitula tento trend také podporovala, ale přesto dává v roce 1729 vystavět sklep na víno, ke kterému byl v roce 1756 pořízen i lis. V Bohunicích se ještě najdou pamětníci, kteří měli možnost sklep navštívit. Samozřejmě již bez vína. Nacházel se na bývalé ulici Malé, pod nynějším domem na Havelkově 2 a částečně pod parkovištěm na Amerlingově ulici[1].

Na konci 19. století vinařství silně upadalo, dosud výhradně zemědělský charakter Bohunic se měnil ve prospěch nezemědělského obyvatelstva, zaměstnaného v brněnských továrnách. Poslední významná zmínka o bohunickém vinohradnictví se nachází ve Vinařském obzoru vydaném ve Velkých Pavlovicích v roce 1912, kde jsou Bohunice uváděny v seznamu vzorných pokusných vinic. Ty byly zřizovány na Moravě jako doplněk státních a zemských révových školek. Měly podpořit význam americké šlechtěné révy, jejíž podnože se začaly používat po zničení téměř všech vinic révokazem na přelomu 18. a 19. století. Bohunická révová školka však již nebyla vysazena v místech původních vinohradů, ale jako součást zahradnické školy na ulici Lány.

V současné době najdeme více či méně upravené keře révy vinné v nemnoha zahrádkách. Úroda z nich se převážně zkonzumuje v čerstvém stavu, avšak najdou se i tací, kteří pomocí kvasného procesu hroznů pokračují v tradici nesmazatelně připomínané podobou obecního znaku.[2]

Vznik symbolického bohunického vinohradu schválila Rada městské části Brno-Bohunice v roce 2007. Slavnostní otevření odhalením jeho vstupní brány v průběhu oslav 770 let od první písemné zmínky o Bohunicích proběhlo v září 2007. Vinohrad najdeme v parku na začátku Běloruské ulice.

Smyslem založení tohoto vinohradu byla snaha vedení městské části Brno-Bohunice o připomínku již zapomenuté tradice bohunického vinařství, jehož dokladem je vinný hrozen ve znaku obce. Ke kořenům první symbolické sazenice byla vsypána zemina z míst, kde se nacházely původní bohunické vinohrady – z Červeného kopce (Vošpihlu a Rotherbergu), dále z pokusné výukové vinice v bohunické zahradnické škole, z bohunických zahrádek, z družební obce Kostelany nad Moravou, z nejstarších míst osídlení Moravy – zejména z Dolních Věstonic. Protože tou dobou nebyla vhodná agrotechnická lhůta pro výsadbu celé vinice, byla výsadba 25 sazenic vinné révy provedena večer 30. dubna 2008. Každá vinná hlava má svého symbolického „kmotra“.

V bohunickém vinohradu stojí také boží muka. Slavnostní odhalení proběhlo 30. dubna 2009 a následně v září téhož roku byl vinohrad svěřen do ochrany sv. Urbana z Longers. Jeho malou plastiku najdeme v okně božích muk. Sesbíraná panenská úroda tohoto roku postačila na 5 litrů originálního vinného moštu. Úroda následujícího roku už čítala plných 42 kg hroznů. Víno toho ročníku 2010 bylo oceněno zlatou medailí na regionální jihomoravské výstavě vín.[3] Diplom získalo i víno z úrody roku 2011. V roce 2012 se urodilo 24 kg hroznů, v roce 2013 dalších 67 kg.

Antonín Crha
starosta

Zdroj: Kniha "Z historie Bohunic", ISBN: 978-80-905558-0-8. 

[1] Autor článku sklep osobně navštívil.
[2] Viz Konečný, L. Naše Bohunice „Z Araratu na Loterberk“, zpravodaj MČ Brno-Bohunice 9/2007, str. 5, výtah z textu.
[3] Viz Katalog bohunické ochutnávky vín z let 2008–2011, autor neuveden, výtah z textu uvedeného na poslední straně.

Bohunické vinohradnictví

Celkový pohled

Celkový pohled

 
Boží muka.  Foto Markéta Dohnalová

Boží muka. Foto Markéta Dohnalová

 
Úroda roku 2011

Úroda roku 2011

 
Deník Rovnost 25. 9. 2010. Sklizeň bohunických hroznů

Deník Rovnost 25. 9. 2010. Sklizeň bohunických hroznů

 
Etiketa z lahve vína vyráběného v zahradnické škole

Etiketa z lahve vína vyráběného v zahradnické škole

 
 
2.12.2014 13:00:28 | přečteno 1665x | antonin.crha
 

Úřad městské části města Brna,
Brno-Bohunice

Dlouhá 3, 62500 Brno

Úřední hodiny
pondělí: 8.00 - 17.00
středa:  8.00 - 17.00

Tel.: 547 423 810
Fax: 547 352 946
e-mail: info@bohunice.brno.cz
ID datové schránky: hm2byk9 

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load